Děti rodičům – DVACATERO vzkazů
Nerozmazlujte mě. Vím dobře, že bych neměl dostat všechno, oč si řeknu – já vás jen zkouším.
Nebojte se být přísní a pevní. Mám to raději – cítím se tak bezpečnější.
Nedovolte, abych si vytvořil špatné návyky. Musím spoléhat na vás, že je včas odhalíte.
Nedělejte ze mě menšího než jsem. Nutí mě to, abych se choval nesmyslně jako „velký“.
Nehubujte, nenadávejte a nedomlouvejte mi na veřejnosti. Daleko víc na mě působí, když se mnou promluvíte v klidu a soukromí.
Nevnucujte mi, že mé chyby jsou těžké hříchy. Nabourává to můj smysl pro pohodu.
Nenechejte se příliš vyvést z míry, když řeknu, že vás nemám rád/a. Nejste to vy, koho nenávidím, ale vaše moc, která mě ohrožuje.
Nechraňte mě před všemi následky mého jednání. Potřebuji se někdy naučit snášet obtíže a bolest.
Nevěnujte přehnanou pozornost mým drobným poraněním a bolístkám. Dokážu se s nimi vyrovnat.
Nesekýrujte mě. Musel bych se bránit tím, že budu „hluchý“ a budu dělat mrtvého brouka.
Nedávejte ukvapené sliby. Pamatujte si, že se cítím mizerně, když se sliby nedodržují.
Nezapomínejte, že se dokážu vždycky vyjádřit.
Nepokoušejte nadměrně mou poctivost. Dostanu strach a pak lžu.
Nebuďte nedůslední. To mě úplně zmate.
Neříkejte mi, že mě nemáte rádi, i když někdy dělám příšerné věci.
Neříkejte, že mé obavy a strach jsou hlouposti. Pro mě jsou hrozivě skutečné a hodně pro mě znamená, když se mi snažíte porozumět.
Nesnažte se mi namluvit, že jste dokonalí a bezchybní. Hrozně mě šokuje, když zjistím, že to tak není.
Nikdy si nemyslete, že je pod vaši důstojnost se mi omluvit. Po upřímné omluvě se můj vztah k vám stává ještě vřelejší.
Nezapomeňte, jak rychle dospívám. Je to určitě těžké se mnou držet krok. ale prosím – snažte se.
Nezapomeňte, že nemohu dobře vyrůstat bez spousty lásky a laskavého porozumění, ale to vám nemusím říkat, že ne?
Psychomotorický vývoj dítěte - otevřete kliknutím na následující odkaz:
K zamyšlení: doporučujeme shlédnout pořad v ČT. Je sice z fotbalového prostředí, ale v tom hokejovém je to někdy úplně identické...
O VÝSTROJI A VÝZBROJI
HELMA
Důležitá je správná velikost, nesmí hráče tlačit ale na druhé straně se nesmí posunovat při prudkých pohybech, nárazech atd. Když je helma malá a někde tlačí a to se může projevit až třeba po dvaceti minutách od nasazení je to nepříjemné a může to vést až bolestem hlavy.
Další důležitou věcí jsou u helmy jsou boční zarážky mřížky.Ty zajišťují aby se mřížka při pádu nedostala do kontaktu se zuby a spodní čelistí.Helma má být vždy zapnuta správně dlouhým řemínkem.
NÁKRČNÍK
Důležité a povinné vybavení zajišťující ochranu krku při kontaktu s bruslí nebo jinou součástí výstroje. I zde dbejte na správnou velikost. Nákrčník nesmí děti škrtit a ani jinak omezovat v pohybu nebo třeba dýchání, ale také nesmí viset až na hrudníku a nechat volný krk.
CHRANIČE RAMEN - VESTA, RAMENA
Pro malé hokejisty je vesta vlastně velkou přítěží, ostatně jako celá hokejová výstroj. Takže jde o to abychom děti učili si na výstroj pomalu zvykat. Vesta pro dítě (malého hokejistu) by neměla být kopií vesty velkého (dospělého) hokejisty, který potřebuje ochránit v osobních soubojích při lehání do střel atd..Bohužel někteří výrobci hokejového vybavení pouze zmenší dospělácký model a taková vesta je potom dětem spíše na obtíž než k užitku. Vybírejte proto vesty jednoduché, lehké, nevadí když jsou už použité. Dobré nejsou ani vesty s velikými rameny. Myslete na to, že trenér vyžaduje na ledě od dětí splnění mnoha pohybových dovedností a čím méně bude dětem vesta nebo kterákoli část výstroje překážet tím lépe a rychleji si mohou tyto dovednosti osvojit. S tím také souvisí velikost dresu.
DRES
Malý dres v kombinaci s velkou vestou s obrovskými rameními chráničem muže opravdu působit jako svěrací kazajka. Naproti tomu velký, dlouhý plandající dres z rukávy které jsou o půl metru delší než ruce malého hokejisty, mu jeho soustředění na „práci“ na ledě také nijak neusnadní.
I proto preferuji v přípravce vlastní dresy, které mohou maminky upravit dle potřeby.
CHRÁNIČE LOKTŮ
Platí to stejné jako pro vestu. Takže přiměřeně velké, správně obepínající ruku, jednoduché lehké a hlavně s funkčními pružnými suchými zipy. Pro dítě musí být hrozné když musí po každém pohybu ruky posunovat spadlý náloketník na jeho místo a věřte, že to není příjemné ani pro trenéry.
KALHOTY
Důležitá je přiměřená velikost, důležité jsou kšandy, které zajistí aby kalhoty nepadaly až pod kolena a při jejich použití nemusíme zajišťovat kalhoty páskem tak, že naše dítě přeštípneme v pase. Délka kalhot by měla být taková aby kalhoty končily těsně nad kolenem a nijak svoji délkou neomezovali pohyb. Důležitá u dětí je ochrana páteře,kostrče kvůli častým pádům a vězte, že pád na nechráněnou kostrč může dítě nadlouho odradit od bruslení. Pro nejmenší doporučuji vyjmout přední stehenní chrániče, usnadní to pohyb. Nezapomínejte také na suspenzor, který zajistí ochranu choulostivých partií Vašich dítek a to nejen proti vystřeleným pukům, ale také třeba při pádu na hokejku nebo brusli spoluhráče nebo protihráče. Při výběru je potřeba dbát na správnou velikost a na to aby suspenzor nijak nepřekážel a netlačil. Takže rozhoduje nejen obvod pasu ale také tvar a velikost toho chrániče.
CHRÁNIČE HOLENÍ
Holení chrániče jsou velmi důležité vzhledem k častým pádům na kolena poklekům a to ať chtěným nebo nechtěným. Proto je dobře vybrat už pro malého hokejistu opravdu kvalitní. Oproti dřívějšku se holení chrániče umisťují nad jazyk brusle, což znamená že holení chránič zakrývá jazyk brusle. Záleží však na druhu a tvaru chrániče. Délka chrániče by měla být taková, aby při pokrčení nohy a protlačení kolena dopředu, nárt neposouval chránič nahoru. Je proto v začátcích vhodnější používat raději kratší chrániče. Chránič by měl správně obepínat nohu a měl by mít funkční pružné pásky se suchými zipy, měl by být upevněn tak aby nijak neomezoval hráčův pohyb. Správnému upevnění pomáhají kvalitní stulpny a podvazkový pás.
BRUSLE
U bruslí platí podobné doporučení jako u vesty. Modely, které jsou pouze zmenšenými kopiemi dospěláckých bruslí, pokládáme za oblbování tatínků, kteří chtějí koupit pro své děti to nejlepší a často se nechají těmito „TOP MODELY“ zlákat. Ač se Vám to nemusí pozdávat, pro správné bruslení je velmi důležitá práce kotníků, chodidla, prstů nohy . Tím, že utáhneme nožičku našeho malého hokejisty do brusle která je svými vlastnostmi ( tím myslím tvrdost, kompaktnost ) určena pro 100kg vážícího chlapa, znemožníme nebo omezíme právě správnou práci kotníků, tím jejich zpevnění, znemožníme správné pokrčení nohou a protlačení kolen vpřed a to jsou vše věci které jsou naprosto nezbytné pro správné bruslení. Brusle nejsou lyžáky a hlavním důvodem jejich tvrdosti je ochrana hráčů proti zranění pukem, hokejkou při střelách a osobních soubojích a ne to, že mají udržovat nohu v určité poloze. Takže brusle musí být pevné, pokud jsou použité nesmějí být zlomené v kotníku, nicméně měli by noze poskytovat určitou volnost pohybu. Doporučuji tedy pro děti brusle nižších. Nové proto, že každý bruslí trošku jinak a každý takzvaně vyšlápne brusle určitým způsobem, což nemusí vyhovovat tomu kdo si je koupí jako druhý. Teprve postupem času je dobré kupovat tvrdší brusle a to v přímé úměře k váze, tvrdosti střely a úrovně osobních soubojů. Samozřejmostí je udržovat brusle správně nabroušené. Tkaničky bruslí bychom neměli uvazovat kolem kotníků, protože tím opět omezujeme pohyb kotníků a navzdory obecně rozšířenému názoru, brusle se nemusejí utahovat „NA KREV“, ale tak akorát a to opět s ohledem na možnost pohybu nohy. Do bruslí postačí jedny středně silné ponožky nejlépe bez švů. Velikost bruslí má být taková, že když vsuneme dítěti nohu do rozvázané brusle tak, že se prsty vpředu dotýkají vnitřní strany špičky brusle (prsty nesmějí být skrčené), neměla by být za patou větší mezera než 1 cm.
RUKAVICE
U rukavic je asi nejdůležitější jejich velikost a ohebnost. Opět nevybíráme podle krásy ale představte si jak bude ta malá ručička v té rukavicí držet hokejku a jestli to zvládne. Dítě by mělo být schopno rukavici rozevřít tak aby uchopilo tenisák a naopak sevřít ruku v pěst. Takže raději jednodušší měkké klidně bazarové, rozhýbané. Pomůcka pro výběr velikosti je taková, že když dítě sevře ruku v pěst měli by jeho prstíky být na konci prstů rukavice.U našich nejmenších musíme brát tyto rady s určitou reservou, protože někdy tak malé rukavice ani neexistují a nebo malé ručce chybí síla na jejích sevření nebo rozevření.
HOKEJKA
Délka hokejky: Existuje více názorů. Je lepší, když je hokejka kratší, dětem se lépe ovládá. Takže její délka by měla být taková, že když stojí hokejista na bruslích a postaví hokejku před sebe, hokejka končí mezi koncem hrudní kosti a bradou. Často užívanou praxí je to, že tatínkové řežou a zkracují velké dospělácké hokejky a dávají je svým ratolestem. Není to dobře. Proč? Délka čepele – uříznutím dospělacké hokejky totiž nevznikne dětská hokejka ale divná krátká věc s obrovskou čepelí a tlustou žerdí. Sílá žerdi – dětské hokejky mají užší žerď a dětské ručky tak mohou hokejku bez problémů uchopit a sevřít na rozdíl od té uříznuté divné tlusté věci která se jim sotva vejde do rozevřených dlaní. Tvrdost hokejky – uříznutím dlouhé hole zvyšujeme X násobně její tvrdost, to znamená, že hokejka přestává pracovat tak jak by měla, ztrácí pružnost která je důležitá při přijmu přihrávky, při střelbě. Samozřejmě, že v začátcích, řekněme v prvním roce bruslení, kdy kluci používají hokejku jen občas a to většinou na opírání, postačí tátova uříznutá ale je důležité ji vyměnit hned jak začneme více pracovat s pukem. Další stále se opakující chybou je dlouhá hokejka a slova „ však on do ní za chvíli doroste“. Jak již je psáno pro učení je lepší kratší hokejka a tím, že hokejku necháme delší znemožňujeme dětem rychle a správně si osvojit některé dovednosti. Řekl bych dokonce, že můžou vzniknout určité špatné návyky. Špatný je i gumový špunt na konci hokejky, ten znemožňuje dětem správně uchopit konec hokejky do dlaně protože ho malá dětská dlaň neobejme. Pro správné a snadné ovládání kotouče je také důležité obalení hokejky. Obalená by měla být ta část hokejky kterou držíme horní rukou a část čepele mezi patkou a špičkou. Obalujeme od patky čepele, začneme přibližně 5 cm od patky a pokračujeme směrem ke špičce.
ZÁVĚREM
Postupem času si každý hokejista upravuje svoji hokejku a vlastně celou výstroj tak, jak to právě jemu vyhovuje, ale to až tehdy, když už má určité dovednosti zvládnuté a vyzkoušené. Proto je dobré neargumentovat tím, že Ten to má tak a Tenhle zase jinak nebo že za nás to bylo tak a řídit se podle obecných a vyzkoušených pravidel.